Stmívá se - 1.série / Povídka
5.díl - Souboj
Thorus už stál připravený, se svým obouručákem v rukou, a vyčkával na první krok nepřítele. Eldar také tasil meč a chopil se svého štítu. Nic však nenasvědčovalo tomu, že zrovna on by chtěl udělat první krok. Prostě stáli proti sobě, se zbraněmi v pohotovosti a čekali.
Byl to vlastně už jejich duel. Souboj nervů. Oba byli velice nejistí, ale každý z nich čekal, až tomu druhému jeho nervy povolí. Nic však nenasvědčovalo tomu, že by se někdo nechal svými pocity strhnout stranou a provedl výpad.
Náhle Eldar udělal krok. Nikoli dopředu, avšak stranou a po něm hned další.
Thorus také ukročil a začali kolem sebe kroužit, jako dva psi, kteří stojí nad kusem masa a vrčením se snaží odradit nepřítele.
Kráčeli v kruhu a velice pomalu zužovali vzdálenost mezi sebou. Deset minut uplynulo a oni byli stále ještě dost daleko od sebe.
Eldar znovu nakročil, ale přišlápl plochý kámen, noha mu z něj sjela a on zavrávoral. Thorus okamžitě vyrazil a jeho meč opsal kruh, v jehož trase stála hlava jeho soka. Zbraň však nikdy nezasáhla svůj cíl. V okamžiku, kdy už se zdálo, že zbraň musí utnout hlavu Prvního z Paladinů, provedl Vyvolený neuvěřitelně rychlý úhyb dozadu a jeho sok máchl mečem do prázdna, přičemž zavrávoral.
Eldar toho okamžitě využil a sekl po nepřítelově kotníku. Ozvalo se skřípění kovu o kov, ale krev nevystříkla. Ostří neproniklo brněním, ale pouze na něm zanechalo rýhu. Tento úder však vyvedl protivníka z rovnováhy ještě více a on jen stěží udržel balanc.
Z řady královských se ozvalo hlasité zajásání, zatímco Thorusovy řady zaúpěly. Eldarův úskočný manévr však neměl takový účinek, jakého chtěl dosáhnout. Sok Vyvoleného už znovu stál proti němu, s mečem v pohotovosti, a opět začal kroužit, snažíce se odhadnout další krok.
Nyní to byl Vyvolený, kdo zaútočil. Jeho meč se rychle mihl vzduchem, přímo k soupeřovu levému boku. Útok byl neuvěřitelně rychlý. Jako hadí uštknutí. Thorusova zbraň mu v poslední chvíli zkřížila trasu a opět se rozeznělo zazvonění kovu. Eldar neváhal, okamžitě provedl otočku opačným směrem, a pokusil se zasáhnout stehenní sval pravé nohy. Jeho nepřítel byl donucen ustoupit dozadu, ale nedokázal uniknout. Paladinův meč již opět svištěl vzduchem, tentokrát zespodu, pod kolení kloub. Avšak i tento úder dokázal snědý válečník odrazit v posledním momentu.
Dalších pět minut čepel Vyvoleného bušila do zbraně nepřítele jako kladivo do kovadliny, ale ani jednou se mu nepodařilo naleznout skulinu v nepřítelově obraně. A teď se počala mince obracet a byl to Eldar, kdo byl nucen couvat a unikat složitými manévry.
I když Thorus nebyl tak rychlý jako jeho nepřítel, měl převahu v síle úderů a délce své zbraně.
Každý další úder byl o něco silnější a zuřivější než ten předchozí a Eldar již začal pociťovat bolest v levé paži se štítem. Bylo mu jasné, že to už dlouho nevydrží. Thorus se napřáhl k dalšímu úderu a v okamžiku, kdy se meč střetl se štítem, jej Vyvolený pustil a nechal spadnout ze své paže. Rána odpálila štít několik metrů daleko, ale on tím získal výhodu překvapení. Bleskově se otočil okolo své osy a obouruč ťal mečem po Thorusově páteři. Zbraň by bývala zasáhla přesně, kdyby jeho nepřítel taktéž neprovedl otočku. Vlivem toho jej čepel pouze škrábla na boku.
Zaklínil svůj obouruční meč mezi jejich těla, otočil jím v půlkruhu a přirazil Eldarovu zbraň k zemi. Okamžitě jej udeřil levou pěstí do obličeje.
Paladinovi vylétla zbraň z ruky a on tvrdě dopadl na zem. Před očima mu zatančily hvězdičky. A pak nad sebou uviděl tvář svého nepřítele, zkřivenou zlomyslným úšklebkem a na krku ucítil ledově chladný hrot meče.
"Bylo by tak snadné tě teď zabít," pronesl Thorus a škrábl jej ostřím na krku.
Eldar cítil, jak mu po kůži stéká horká krev. Cítil také své rozhořčení z porážky, ale strach ze smrti byl najednou pryč.
"Dokonči to," řekl klidně. "Udělej to a zakonči tu nesmyslnou válku."
Temný bojovník, jenž nad ním stál, se mu podíval do očí.
"Ne, dnes ne," pronesl najednou hlasem, který snad ani nemohl být jeho. "Dnes tě nechám odejít, ale až se opět setkáme, zemřeš. A nebudeš umírat se ctí, ale budeš škemrat o život."
Čepel meče se váhavě stáhla z jeho krku, jako by snědého bojovníka zaskočilo jeho vlastní rozhodnutí, a Thorus se otočil ke svým mužům.
"Odchod," zavelel.
A jeho muži s remcáním odcházeli.
Eldar se postavil na nohy a zvedl svůj meč a štít. Neměl ani tu sílu podívat se na své vlastní muže. Pomalu, loudavým krokem, vyrazil k Trelisu a vojáci jej v tichosti následovali.
Byl to vlastně už jejich duel. Souboj nervů. Oba byli velice nejistí, ale každý z nich čekal, až tomu druhému jeho nervy povolí. Nic však nenasvědčovalo tomu, že by se někdo nechal svými pocity strhnout stranou a provedl výpad.
Náhle Eldar udělal krok. Nikoli dopředu, avšak stranou a po něm hned další.
Thorus také ukročil a začali kolem sebe kroužit, jako dva psi, kteří stojí nad kusem masa a vrčením se snaží odradit nepřítele.
Kráčeli v kruhu a velice pomalu zužovali vzdálenost mezi sebou. Deset minut uplynulo a oni byli stále ještě dost daleko od sebe.
Eldar znovu nakročil, ale přišlápl plochý kámen, noha mu z něj sjela a on zavrávoral. Thorus okamžitě vyrazil a jeho meč opsal kruh, v jehož trase stála hlava jeho soka. Zbraň však nikdy nezasáhla svůj cíl. V okamžiku, kdy už se zdálo, že zbraň musí utnout hlavu Prvního z Paladinů, provedl Vyvolený neuvěřitelně rychlý úhyb dozadu a jeho sok máchl mečem do prázdna, přičemž zavrávoral.
Eldar toho okamžitě využil a sekl po nepřítelově kotníku. Ozvalo se skřípění kovu o kov, ale krev nevystříkla. Ostří neproniklo brněním, ale pouze na něm zanechalo rýhu. Tento úder však vyvedl protivníka z rovnováhy ještě více a on jen stěží udržel balanc.
Z řady královských se ozvalo hlasité zajásání, zatímco Thorusovy řady zaúpěly. Eldarův úskočný manévr však neměl takový účinek, jakého chtěl dosáhnout. Sok Vyvoleného už znovu stál proti němu, s mečem v pohotovosti, a opět začal kroužit, snažíce se odhadnout další krok.
Nyní to byl Vyvolený, kdo zaútočil. Jeho meč se rychle mihl vzduchem, přímo k soupeřovu levému boku. Útok byl neuvěřitelně rychlý. Jako hadí uštknutí. Thorusova zbraň mu v poslední chvíli zkřížila trasu a opět se rozeznělo zazvonění kovu. Eldar neváhal, okamžitě provedl otočku opačným směrem, a pokusil se zasáhnout stehenní sval pravé nohy. Jeho nepřítel byl donucen ustoupit dozadu, ale nedokázal uniknout. Paladinův meč již opět svištěl vzduchem, tentokrát zespodu, pod kolení kloub. Avšak i tento úder dokázal snědý válečník odrazit v posledním momentu.
Dalších pět minut čepel Vyvoleného bušila do zbraně nepřítele jako kladivo do kovadliny, ale ani jednou se mu nepodařilo naleznout skulinu v nepřítelově obraně. A teď se počala mince obracet a byl to Eldar, kdo byl nucen couvat a unikat složitými manévry.
I když Thorus nebyl tak rychlý jako jeho nepřítel, měl převahu v síle úderů a délce své zbraně.
Každý další úder byl o něco silnější a zuřivější než ten předchozí a Eldar již začal pociťovat bolest v levé paži se štítem. Bylo mu jasné, že to už dlouho nevydrží. Thorus se napřáhl k dalšímu úderu a v okamžiku, kdy se meč střetl se štítem, jej Vyvolený pustil a nechal spadnout ze své paže. Rána odpálila štít několik metrů daleko, ale on tím získal výhodu překvapení. Bleskově se otočil okolo své osy a obouruč ťal mečem po Thorusově páteři. Zbraň by bývala zasáhla přesně, kdyby jeho nepřítel taktéž neprovedl otočku. Vlivem toho jej čepel pouze škrábla na boku.
Zaklínil svůj obouruční meč mezi jejich těla, otočil jím v půlkruhu a přirazil Eldarovu zbraň k zemi. Okamžitě jej udeřil levou pěstí do obličeje.
Paladinovi vylétla zbraň z ruky a on tvrdě dopadl na zem. Před očima mu zatančily hvězdičky. A pak nad sebou uviděl tvář svého nepřítele, zkřivenou zlomyslným úšklebkem a na krku ucítil ledově chladný hrot meče.
"Bylo by tak snadné tě teď zabít," pronesl Thorus a škrábl jej ostřím na krku.
Eldar cítil, jak mu po kůži stéká horká krev. Cítil také své rozhořčení z porážky, ale strach ze smrti byl najednou pryč.
"Dokonči to," řekl klidně. "Udělej to a zakonči tu nesmyslnou válku."
Temný bojovník, jenž nad ním stál, se mu podíval do očí.
"Ne, dnes ne," pronesl najednou hlasem, který snad ani nemohl být jeho. "Dnes tě nechám odejít, ale až se opět setkáme, zemřeš. A nebudeš umírat se ctí, ale budeš škemrat o život."
Čepel meče se váhavě stáhla z jeho krku, jako by snědého bojovníka zaskočilo jeho vlastní rozhodnutí, a Thorus se otočil ke svým mužům.
"Odchod," zavelel.
A jeho muži s remcáním odcházeli.
Eldar se postavil na nohy a zvedl svůj meč a štít. Neměl ani tu sílu podívat se na své vlastní muže. Pomalu, loudavým krokem, vyrazil k Trelisu a vojáci jej v tichosti následovali.